Závodní sezónu jsem se letos rozhodl zahájit Částkovickou tříhodinovkou, což je štafetový závod trojic. Tým jsem měl tvořit já, Standa a Jirka. Posledně jmenovaného však z nominace vyřadil lékařský zákrok. Nikoho jiného jsme nedokázali sehnat, a tak jsme se po domluvě s pořadatelem rozhodli jet ve dvojici. Při prezentaci nám p. Bakusová navrhla, že se můžeme doplnit dva jiné dvoučlenné Bakusácké týmy. Standa tak skončil u p. Bakusové a já byl zapsán jako trojka do týmu věkem zocelených bikerů. Asi po 30min jsem se ale dozvěděl, že jeden z nových parťáku přehnal „noční trénink“ a na start vůbec nedorazí. Druhému se ve dvojici moc závodit nechtělo a souhlasil až po hecování a přemlouvání od ostatních Bakusáků a mém slibu, že odjedu první dvě kola.
Po těchto zmatcích jsem pokládal kolo na startovní rošt asi jen minutu před startem. Závod začínal během ke kolu, po které následovala drobná strkanice a protože nemám moc ostré lokty, tak jsem skončil na chvostu závodního pole. Hned na začátku prvního kola mě překvapil zpomalovací průjezd lesem, který jsem při prohlídce trati úplně přehlédl. Zbytek mého prodlouženého úseku už probíhal bez problémů.
Druhý úsek jsem chtěl jet trochu rychleji, ale nohy začínaly být hlavně v kopcích proti. Zasprintoval jsem tedy alespoň na asfaltovém konci okruhu a těšil jsem se na přestávku. V místě předávky jsem však marně vyhlížel kolegu. Ten se někde zapomněl, a tak jsem po rychlé dohodě s benevolentním rozhodčím závodu raději pokračoval do dalšího kola. Na jeho konci už naštěstí proběhla regulérní předávka.
Pak následovaly mé dva jednokolové úseky a po dohodě s týmovým kolegou jsem odjel ještě jeden dvoukolový. Na svůj poslední úsek jsem se vydal dle mého cyklocomputeru v čase 11:42 a dorazil jsem před koncem závodu, který byl ve 12:00. Kolega tak vyjel do dalšího kola, což bylo pravděpodobně zbytečné a příště si oba musíme lépe pročíst pravidla.
Ze závodu mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu byl dobře zorganizovaný a závěrečné občerstvení v podobě grilovaného masa bylo velice dobré. Jediné, co se dá pořadatelům vytknout, jsou motající se automobily na trati, ale závod prostě probíhal „za plného provozu“. Na druhou stranu bylo závodění mimo vlastní tým trochu demotivující a do příštího ročníku raději nastoupíme v plném počtu a vylepšíme aktualní 14. místo.
